Eine tolle Zeit in Sizilien - Eindrücke der tschechischen Schüler

Von 24. 10. 2011 bis 28. 10. 2011 konnte ich mit meinen Mitschülern und Lehrern aus unserer Schule Sizilien besuchen. Wirklich genoss ich diesen Aufenthalt. Die italienische Küche schmeckte mir sehr und ich genoss auch die sonnigen Tage am Meer. Die Städte in Sizilien gefielen mir sehr. Ich danke allen für einen schönen Aufenthalt.

Michaela Ondruchová

I was excited when we went to Italy. Our hotel was very nice and cosy. When we went to the Italian school for the first time, I was afraid but after that I was happy because the people were great. Our city Cefalú was very beautiful and the sea was amazing. I´m really happy that I met a lot of new friends. The first sentence which I said in Odry was: "I want to go back!" I miss you all and I thank you for the enjoyable trip.

Marie Týnová

Cefalù, Baviera e Moravia insieme per un Comenius

Wer meint, ein Schüleraustausch laufe unter Ausschluss der Öffentlichkeit ab, der irrt. Ganz im Gegenteil fand die COMENIUS-Woche, die vom 23.10. bis 29.10. Schülerinnen und Schüler aus Deutschland, Italien und Tschechien auf Sizilien zusammenführte, große Beachtung in den lokalen Medien. Einen ausführlichen Bericht samt Fotos gibt es auf Cefalunews cronaca.

Wer schon immer mal sein Italienisch wieder aufpolieren wollte - hier ist die Gelegenheit!

Foto accoglienza

Si è svolta a Cefalù e sul territorio madonita, dal 23 al 29 ottobre scorso, la 3^ mobilità di un partenariato europeo multilaterale Comenius che vede impegnati dal 2010 l’Istituto d’Istruzione Superiore Mandralisca di Cefalù, per le due sezioni Istituto Alberghiero e Liceo Classico, con la Maximilian Kolbe Schule di Neumarkt – Baviera - Germania (Istituto Tecnico, e Tecnico Superiore) e la Stredni Pedagogicka Skola a Stredni Zdravotnicka Skola Svate Anezky Ceske di Odry, Moravia - Repubblica Ceca (Scuola Professionale ad indirizzo pedagogico e socio-sanitario). Il titolo del progetto che le scuole partner sviluppano ormai da due anni è : Lingua e cultura – un giornale telematico europeo - e prevede una piattaforma on line, fruibile dai partner, ma non solo, contenitore interattivo di tutti i materiali e i prodotti sviluppati nel corso delle attività progettuali, ma anche una guida turistica plurilingue (italiano, tedesco, ceco e inglese) dei territori oggetto delle mobilità, Baviera, Moravia e Sicilia, e un vocabolario interattivo plurilingue, realizzato con le voci di studenti tedeschi, italiani e cechi.

Gruppo al Teatro Massimo

Intenso è stato il programma di visite istituzionali, visite al territorio e di visite aziendali, quali la produzione dolciaria dei fratelli Fiasconaro di Castelbuono, che non hanno lesinato la loro solita straordinaria generosità con dimostrazioni e degustazioni di tutta la filiera produttiva, e poi ancora del Museo della Manna di Pollina, dove tedeschi e cechi hanno potuto scoprire origine e impiego di questa straordinaria e unica risorsa naturale, presente ancora solo sul nostro territorio. Particolarmente significativo è stato il pieno coinvolgimento anche della Fondazione Mandralisca, dove i partner sono stati coinvolti in una full-immersion nella conoscenza del barone di Mandralisca, rielaborata con una proiezione di un filmato storico, prodotto dall’attrice e regista cefaludese Caterina di Francesca, e una drammatizzazione a sorpresa degli attori, che in costume storico hanno fatto rivivere ai nostri ospiti europei l’atmosfera di casa Mandralisca ai tempi del barone, e le sue modalità di accoglienza.

Wolfgang Burkhardt e gruppo

Una vera contaminazione tra lingue e culture si è prodotta in più occasioni e non sono mancati momenti particolarmente emozionanti, anche grazie alle performance nei costumi tradizionali bavaresi e cechi nella giornata dell’accoglienza organizzata presso l’Aula Magna dell’Istituto Alberghiero, ma anche durante la cena di commiato, nella sala ristorante sempre dell’Alberghiero, a cui hanno partecipato tra gli altri, anche i sindaci di Cefalù e di Termini Imerese, e dove tedeschi e cechi hanno potuto anche sperimentare, prima della cena, un laboratorio di cucina siciliana. La scuola coordinatrice del Comenius è la scuola tedesca, con il suo referente Wolfgang Burkhardt, che in sinergia alla Referente dell’Istituto d’Istruzione Mandralisca prof.ssa Maria Giuliana, e la Referente della scuola ceca, Pavla Hostasova, hanno coordinato tutte le azioni e le attività del progetto, che ha già realizzato una 1^ mobilità a Neumarkt (Baviera-Germania) nell’ottobre 2010 e una 2^ mobilità a Odry (Moravia-Repubblica Ceca) nell’aprile 2011. La Dirigente dell’Istituto d’Istruzione Mandralisca di Cefalù, prof.ssa Maria Bellavia, ha posto un particolare accento sul coinvolgimento pieno della scuola, perché azioni come la progettualità multilaterale Comenius possano rappresentare importanti e significativi esempi di una dimensione europea viva, che si confronta, progetta e agisce nel plurilinguismo e nella multiculturalità. Un team di docenti del Liceo Classico e dell’Alberghiero, la prof.ssa Enza Di Francesca, che ha affiancato in tutte le fasi la Referente del progetto prof.ssa Giuliana, e poi ancora il prof. Franco Fiasconaro, prof. Mario Fiorino, la prof.ssa Michelina Mazzola e il prof. Claudio Vacanti, è stato infatti predisposto dalla Dirigente, che insieme al personale amministrativo e ATA ha permesso la piena realizzazione delle varie fasi della mobilità nella scuola e nel territorio. Il progetto vedrà la sua conclusione nel luglio 2012, con la pubblicazione, la presentazione e la disseminazione della guida turistica plurilingue.

Dirigente Mandralisca con Dirigente e docente scuola ceca

Studenti Liceo Inno Europeo

Cena a Palermo

Dirigente e docente tedesco

Docenti e dirigenti tedeschi e cechi

Gruppo alla Martorana di Palermo

Auf Sizillien

Vzpomínka na Sicílii …

                V sobotu 22. 10. 2011 jsme odjeli na Sicílii. Cestovali jsme autobusem přes Rakousko a celou Itálii. I když byla cesta dlouhá, myslím, že jsme si ji všichni užili. V pondělí 24. 10. 2011 ve večerních hodinách jsme dojeli do našeho hotelu. Musím přiznat, že jsem byla mile překvapena, jak byl pěkný. Celý týden jsme poznávali okolní tradice, jídla atd. …

Navštěvovali jsme samozřejmě i školu našich italských přátel, kteří s námi spolupracovali v rámci projektu Comenius. Docela mě zaskočil vzhled jejich školy, ale když zpětně nad ním uvažuji, musím přiznat, že se mi líbil. Pro představu: měla asi pět podlaží, malé třídy, tabule, na které se píše křídou, dále pár židlí a stolů. Vypadaly podobně jako naše třídy. Ale naše třídy ve srovnání s jejich třídami jsou více vybavené. Všechny však byly pěkné a útulné.

Velice mi i chutnala italská kuchyně. Z počátku jsem sice myslela, že mi italská jídla nebudou vyhovovat, ale byla opravdu výborná. Všechna byla velice jednoduchá, ale jak se říká: v jednoduchosti je síla. V hotelu při večeři vždy bývaly tři chody a při snídaní klasické švédské stoly. Ve čtvrtek 27. 10. 2011 jsme byli pozváni na rozlučkovou večeři do italské školy. Večeři pro nás připravovali studenti. Měla celkem pět chodů, a myslím, že italským přátelům patří velká poklona.

V pátek 28. 10. 2011 jsme odjížděli trajektem domů. Jeli jsme celou noc a pro mě to byl opravdu velký zážitek, protože na tak velké lodi jsem ještě v životě nebyla. Bylo nádherné pozorovat mořské okolí a také plout po širém moři. Když jsme přijeli trajektem do Janova, vyjeli jsme poté směrem ČR. V neděli 30. 10. 2011 jsme ráno byli v Odrách.

Tento pobyt mě opravdu naplnil velkými zážitky. Bylo úžasné strávit volný čas v úplně jiné zemi. Nikdy toho nebudu litovat. Velký dík patří paní ředitelce Pavle Hostašové a paní učitelce Anně Tylichové, které s námi trávily čas v Itálii. Také další dík patří mým spolužákům, kteří byli úplně skvělí.

Michaela Ondruchová

Pedagogické lyceum, 3. ročník

Mé pocity z této školní akce můžu klidně vyjádřit jen jedním slovem - úžasné. Na Sicílii i cestou k ní jsem se cítil opravdu dobře, parta lidí i prostředky, které jsme měli, byly skvělé. Byl to můj první a zároveň asi poslední výjezd s projektem, proto nemohu moc srovnávat, ale i přesto si myslím, že lepších akcí nebylo. Cesty byly trochu únavné, ale s každou písni cesta utíkala lépe.

Naše první zastávka, Assisi, byla taková předzvěst historicky památkového týdne, ale následně nálada a zážitky z hostelu mi jasně naznačily, že nuda nebude. To vše bylo moc milé na cestě tam, ale nejlepším zážitkem z cest byla pro mě cesta trajektem. Silný vítr, pokusy o vzlet pomocí bundy doprovázené neustálými záblesky fotoaparátů. Není divu, že není moc fotek, všechny totiž vypadaly, jak kdyby jela na výlet psychiatrická léčebna (PL). Ale i trochu té šilenosti nezaškodí.

Docestování a následné vítání se s Italy bylo příjemné ale dosti náročné, jelikož cesta autobusem byla opravdu namáhavá. Další příjemné překvapení na nás čekalo na pokoji, jehož luxus čtyř hvězdiček se nezapřel. Okamžité zdomácnění neboli rozházení všech krásně složených věcí okolo, jen přidal na kráse hotelu. Večerní sprcha a zkoumání Italských programů v Tv taky zabralo nějaký „čásek“ a než jsme se nadáli, usnuli jsme.  Ráno nás čekala dobrá snídaně ve formě švédských stolů, přišla mi náramně vhod. A hurá do italské školy.

Krátká procházka úzkými italskými uličkami a udivené pohledy Italů nás jen rozesmívaly. Škola, budova o nespočtu pater, dvě milé hostesky vítající nás u vchodu, míle opravdu milé. Při vstupu do přízemí školy nás čekaly tabule s fotkami z ostatních výjezdů. Přesunuli jsme se do nejvyššího patra, tipoval bych tak 13. Ale těžko říct, jen vím, že to byla štreka. Tento výšlap jen utvrdil náš zpocený, unavený vzhled. V místnosti asi pro 100 lidí jsme prezentovali kousek z naší země a poslechli si ostatní. Celou dobu byli Italové velice přátelští a sem tam i komunikativní. Při mé výšce jsem si připadal velice výjimečně, když jsem stál uprostřed těch malých tmavovlasých lidí. Ale po chvilce už jsme se zabrali do konverzace o hudbě, počasí a všemožných jiných odlišností našich zemí.

Slavnostní oběd na přivítanou byl „zajímavý“ a asi ne pro každého chutný, ale špagety umí, to se musí nechat.  Krátká prohlídka města a trochu volna. Večeře byla vynikající počínaje předkrmem z těstovin až po ovocný dezert. Pak nastaly čtyři dny plné památek, zajímavých míst a v průběhu toho všeho: Palermo, Cefalu a jiná města. Většina komentářů byla v italštině a němčině, takže jsme si užívali krásného výhledu a německého a italského přízvuku, který mi ještě teď zní v hlavě.

V posledních třech dnech se začaly prokazovat první komunikativní skupiny a česká skupinka se pomalu rozpadala. Nic marného, vždyť jsme spolu pořád. Já jsem spíše preferoval německou skupinu nejen kvůli jejich šarmu a příjemnosti, ale také pro jejich schopnosti v angličtině, které jsem velice oceňoval. Italská angličtina mi zní trochu jako italský důchodce a italská čeština jako španělština.  Vtipná generace lidí. Spoustu koverzace doprovázely vtipné jazykolamy a slovní hříčky, kterým jsme se jen smáli.

Hodně mi utkvělo v hlavě společných zážitků a s úsměvem na ně vzpomínám. Týden utekl jako voda, kterou jsme doslova okusili v moři, no a byl čas odjezdu. Nemilá to záležitost, smutek v očích a představa dvoudenní cesty domů. Po patříčném objímání a fotografování, jsme nasedli do autobusu a zanechali po sobě pár dárečků a neuklizené pokoje. Ceta pokračoala opět do Palerma a odtud na obrovském trajektu jednodenní cesta na sever Itálie.  Cesta zpět mi přišla mnohem rychlejší asi proto, že jsem většinu prospal. No a zastávky na benzinkách, byly také vtipné. Tlupa lidí v pyžamech a papučích lítající po rakouských benzinkách, utrácejíc poslední eura. No a konečné ČR, domov, sladký domov, zima jak na Sibiři, slunko nikde, všude listí, oderský smog a tma jak v pytli. Všichni byli rádi, že jsou doma a já také. Doufám, že lidičky z Itálie a Německa ještě uvidím, jsou to správní a hodní lidé.

Cordiali saluti Vojtěch Burel

Výjezd do Itálie

Na týdenní pobyt na Sicílii jsem se velmi těšila. Nikdy jsem tam nebyla, nevěděla jsem, jak to tam vypadá, neměla jsem ani žádnou představu. Jelo nás deset studentů a už v autobuse to vypadalo, že budeme dobrou partou, a že to bude nezapomenutelný týden. Cesta autobusem byla sice namáhavá, ale velmi zábavná, jelikož s námi jeli i naši učitelé.

V Itálii bylo velmi krásně. Počasí nám přálo. Mohli jsme se i vykoupat v moři, což pro Italy bylo v tomto období nemyslitelné. Jim byla zima a nám bylo horko. Italové se o nás hezky starali, měli jsme se jako v bavlnce.

Největší strach jsem měla z toho, že v programu byla i večeře s ochutnávkou jídel. Já jsem typ, který nemá rád zkoušení nových jídel, a taky mi hodně jídel nechutná, ale řekla jsem si, že jsem hostem, a že by bylo neslušné odmítat tradiční italská jídla. Když ale začali nosit na stůl chobotnice, krevety a škeble, měla jsem co dělat, abych to alespoň okusila. Všechno vypadalo velmi hezky připravené, ale ne všechno bylo tak chutné, alespoň ne pro mě. Nakonec jsem vše okusila.

Mohla jsem vidět po delší době Italy, kteří byli u nás, a že jsem s nimi mohla opět pohovořit. Bylo to i lepší, jelikož jsme se už znali a nemuseli jsme se seznamovat. Nejvíc mě asi potěšil Matteo, který vážil cestu až s Ameriky, kde teď žije.
Velmi se mi i líbila místa, které jsme navštívili. Nebyly to žádné nudné památky, ale opravdu velmi zajímavá místa, mezi které patřila například Italská opera, Italský parlament, velký cukrářský dům a další.
Mé celkové dojmy jsou velmi kladné. Ráda bych se tam vrátila. Jsem vděčná, že jsem obnovila a navázala nové kontakty. Doufám, že je budeme ještě udržovat, a že se třeba někdy ještě sejdeme.

Konderlová Dagmar PL3

Do teplých krajů…

Když jsem společně se svými spolužáky čekal na autobus v České republice a mrznul jsem, tak jsem si už přál být někde u moře a jen lenošit. Konečně pak přijel autobus a my jsme nastoupili, počala tím naše téměř 2000 km dlouhá cesta do sicilského města Cefalú. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se krajina kolem nás pomalu, ale jistě začíná nenápadně měnit. Rakouská krajina byla hodně podobná té naší a navíc jsme jeli přes noc. Čím více jsme se ale dostávali na jih Itálie, tím více byla změna krajiny nápadnější. První věc, která mě uchvátila, byly kopce a pohoří, přes která jsme se postupně dostávali střídavě nahoru a dolů. Velikost těchto hor byla pro mě něčím dosud nevídaným. Byl to opravdu krásný pohled i přes sklo autobusu. Dívat se, jak zamlžené hory pode mnou i nade mnou postupně překrývají kopce a hory, které byly čím dál blíže.

Naše první velká zastávka byla ve města Assisi, což je město známe zvláště proto, že v něm žil a působil svatý František. Katedrála, kterou jsme v tomto městě navštívili, mě zaujala především tím, co bylo v ní. Uprostřed této mohutné katedrály stál malý kostelík, který zde spravoval již zmíněný svatý František. Nad touto maličkou kapličkou byla později zbudována velká katedrála a tak mi to připomnělo MatrjoškuJ. Ve večerních hodinách jsme se ubytovali v malém, ale pěkném hostelu v Assisi. Ráno, hned po snídani, jsme vyrazili na celodenní cestu přímo do cíle - městečka Cefalú.

Dalším obrovským zážitkem pro mě bylo to, že jsem poprvé v životě viděl moře. Bylo to pro mě opravdu něco nového a krásného. V dáli za mořem bylo krásně vidět osvícené pobřeží Sicílie. Hned, jak jsme se nalodili na trajekt, šli jsme hned na palubu. Krásný výhled do všech stran na malinká světélka v dálce mě více a více naplňovala nadšením a radostí z takového nevšedního pohledu. Trochu mě ale znejišťoval pocit toho, že se plavím na moři lodí, která byla sice velká, ale ne zas tak velká, abych necítil, jak se zvedá a naklání. Když jsme konečně přistáli zpět na pevnině, tak jsme vyrazili na cestu do hotelu. Přijeli jsme hned na večeři a po té šel každý spát.

Ráno jsme měli konečně možnost vidět krásu města v denním světle. Při cestě do naší projektové školy jsme viděli mnoho zajímavých městských momentů. Pro mě konkrétně byl zajímavý „systém“ v dopravě. Podle statistik jsou prý Italové dobří řidiči, ale stále jsem se nemohl zbavit pocitu, že se moc nějakým systémem neřídí. Spíše bych to pojmenoval frází „zatroubím - jedu“. Také mě překvapila jejich tolerantnost k chodcům, kteří jim každou chvíli vstupovali do vozovky. Ve škole, která byla původně hotelem, jsme se vyšplhali do nejvyššího patra, kde na nás čekal vřelí potlesk italských studentů této školy, kde bylo hrozné horko. Když už i začalo péct sluníčko, bylo opravdu na naše poměry slušné horko. Po všech formálnostech konečně nastala mnou tak dlouho očekávaná možnost: MOŘE!!!!. Rychle na pokoj pro plavky a hurá na pláž. Bylo to něco úžasného se koupat v moři, které bylo teplé a průzračné. Italové se ale divili a tvrdili, že na koupání je už zima a že moře je studené. No, na naše poměry teplota moře byla více než přívětivá.

Také prohlídka města a zdejší architektura byla pro nás něčím novým. Město je velmi staré a má mnoho památek, z nichž nejzajímavější byl pro mě kostel na náměstí. Kostel byl zevnitř velmi krásně a bohatě zdoben. Na místní radnici nás také přivítal starosta města, který se (naštěstí) zdržel veškerých dlouhých proslovů a dlouhých historických výkladů. Pouze řekl něco ve smyslu, že nás vítá, a když je venku tak krásně, ať poznáme město hlavně tak, že si jej projdeme. Každý den jsme trávili něčím jiným a někde jinde. Například jsme se vydali do města Palerma. My toto město známe zejména jeho mafiánskou pověstí. Bohudík (bohužel) jsme žádného mafiána neviděliJ nebo alespoň jsme ho nepotkali. V Palermu nás čekala vynikající večeře.

Ve škole našich projektových přátel byla pro nás přichystána ochutnávka různých jídel. Díky tomu, že projektová škola je hotelovou školou, byla nabídka opravdu pestrá. Měli jsme možnosti ochutnat pro nás naprosto neznámé pokrmy a zajímavé ovoce.  Samozřejmě, že taková nabídka se musí náležitě využítJ.

Jídlo na Sicílii bylo poměrně pestré. Téměř před každým jídlem nechyběl předkrm z těstovin, který byl mnohdy pro nás to hlavní, čím jsme se chtěli najíst. Alespoň něco pro naše žaludky známého, byl to leckdy takový balzám na dušiJ.

Atmosféra byla vždy přátelská a všichni k nám byli vstřícní. Celkové mě tento pobyt obohatil o nové zkušenosti, poznatky a zážitky, které se každý den neopakují.

Michal Lakomý

Sociální vychovatelství, 4. ročník

Sicílie

Před odjezdem do Itálie nastala značná nervozita, jeli jsme do neznámého prostředí. Všichni měli určitá očekávání: od místa, do kterého jsme měli zamířit, od lidí, za kterými jsme jeli, tak projektu, do kterého jsme již druhým rokem zapojeni.
                Vyjeli jsme v sobotu večer z Oder, cíl byl jasný - Cefalú. Po cestě do tohoto krásného města jsme navštívili ještě město Ferrara a následně Assisi, kde jsme přespali. Další den jsme se znovu vydali na cestu, bylo to náročné, avšak s dobrým kolektivem jak učitelů, tak studentů vše probíhalo hladce. Když jsme dorazili na určené místo, byli jsme mile překvapeni, jelikož jsme stáli před krásným hotelem a byli jsme hned nachystáni ubytovat se v něm. A tak se také stalo, po vydatné večeři jsme všichni ulehli ke spánku.

Následující den jsme strávili společně s německými a italskými studenty v projektové škole v Cefalú. Všichni nás vřele přivítali potleskem. Italové jsou velmi srdeční, přátelští a velmi zábavní, snadno s námi navázali kontakt. Velmi se snažili využít všechny jazykové prostředky, aby se s námi domluvili, stejně jako my jsme se snažili domluvit se s nimi. Zpočátku jsme se s nimi bavili více než s německými studenty, jelikož ti nebyli tak otevření a bezprostřední. Postupem času jsme ale zjistili, že když navážeme kontakt my, jsou velmi kamarádští a zvídaví. Ptali se na naše rodiny, školu, plány do budoucna ... 

V tento den jsme se také poprvé podívali k moři, zaplavali jsme si a měli jsme se skvěle!  Ve středu jsme jeli na celodenní prohlídku města Palerma, ve čtvrtek jsme měli možnost poznat památky města Cefalú a navštívit muzeum barona Mandraliscy, kde jsme byli i pohoštěni. V pátek, poslední den, jsme se vydali do městečka Castelbuono, kde se mi velice líbilo a poté do kouzelné vesničky Pollina. Ačkoliv neradi, museli jsme se vrátit na večeři zpět do hotelu a poté nám zbyly jen oči pro pláč, jelikož jsme se vydali opět na cestu, tentokrát zpět domů.

V Itálii jsem byla poprvé a velmi mě zaujala kultura a italský způsob života. Myslím si, že jsme byli dobrá "parta" a  zažili jsme spoustu nezapomenutelných chvil, mnoho skvělých poznávacích výletů a bylo mi líto, že v Itálii nemůžeme zůstat déle. Navázané kontakty s německými, tak s italskými kamarády prozatím udržujeme přes internet a doufám, že tomu tak bude i nadále. Jednak se zdokonalujeme v cizím jazyce a také poznáváme jiné kultury, osudy lidí a to je velmi přínosné… Dále považuji za nutné poděkovat paní učitelce Tylichové a především paní ředitelce Pavle Hostašové, díky které jsem i já začala komunikovat německy, a také jak skvěle pro nás připravily všechno kolem projektu a zájezdu. Děkuji.

Hana Foldynová

Pedagogické lyceum, 4. ročník

Unsere Artikel in der tschechischen Tagespresse

In der tschechischen Presse wurden unsere Artikel über Austaschbesuch erfolgreich publiziert.

Siebter Tag: Samstag 29.Oktober 2011

Nach den letzten wichtigen Besorgungen für Familie und Freunde hieß es dann auch für uns “Ciao Italia”. Im Flug nach München, wurde uns schmerzlich bewusst, dass wir nicht nur die 30 Grad Celsius vermissen werden, sondern auch unsere neugewonnen Freunde. Wir hoffen auf ein baldiges Wiedersehen!

Sechster Tag: Freitag 28.Oktober 2011

Der letzte Tag mit den tschechischen Partnern begann um 8 Uhr mit einer ebenfalls kurvigen Busfahrt nach Castelbuono. Nachdem einigen Schülern schon wieder etwas übel war, ging es zuerst zur Betriebsbesichtigung des Unternehmens “Fiasconaro”, wo wir lauter leckere Sachen aus Manna (Rinde der Esche) probieren durften. Reichlich gestärkt und mit kleinem Präsent machten wir uns auf zum “Castello die Ventimiglia”, ein stattliches Kastell im arabisch- normischen Stil. Nach einer weiteren kleinen Stadtführung und zahlreichen Besichtigungen machten wir uns auf in eine Trattoria, in der zur großen Überraschung echt italienischer Schweinebraten serviert wurde.

Als krönenden Abschluss des Comenius-Projekts besichtigten wir alle zusammen Pollina, ein kleines naturbelassenes Städtchen, welches in 764 Meter Höhe thront. Marion, unsere Reiseführerin in Pollina, zeigte uns ganz oben ein griechisches Theater mit Naturkulisse. Weiter ging es zum Museum, wo uns erklärt wurde, was es mit der “Manna” auf sich hat, welches wir schon am Vormittag in der Betriebsbesichtigung probieren durften.

Um 20:00 Uhr verabschiedeten wir uns von den Tschechen auch mit ein paar Tränen in den Augen, da wir uns alle angefreundet haben.

Fünfter Tag: Donnerstag 27.Oktober 2011

Voller Tatendrang freuten wir uns schon auf diesen Tag. Viele Museen standen auf dem Programm. Doch eine sehr traurige Nachricht erschütterte uns; das Archäologisches Museum Imera hatte leider geschlossen und so hatten wir mehr Zeit um unser Frühstück zu genießen. Um 11 Uhr ging es dann los mit dem Fußmarsch zum Museum “Mandralisca”, welches der Namensgeber unsere Partnerschule in Cefalú ist. Nach dem Besuch der ehemaligen Wohnung des Barons von Mandralisca, die heute ein Museum ist, erzählten uns die italienischen Partnerschüler die Geschichte seines Lebens. Durch einem schönen Film wurde der Vortrag unterstrichen.

Nachmittags war ein weiterer Besuch in der Schule angesagt. Je 5 ausgewählte Schüler der 1. und 2. Mobilität freuten sich wahnsinnig darauf, in die sizilianische Küche eingeführt zu werden um diese abends auch probieren zu dürfen. Der Rest durfte mit den Professoren am Projekt weiterarbeiten. Die 10 Schüler (+ 2 Lehrer) haben viele Eindrücke in der Küche gewonnen: viel Fisch & Polpo J Sehr zum Leidwesen einiger Schüler und Lehrer.

Am Abend war es dann so weit, das Abschiedsessen fand statt, der Fisch wurde serviert im 1. Gang im 2., im 3., im 4. Gang und sogar im Dessert war er vorhanden. Unser Professore (natürlich in Lederhos´n)  wies uns an, unsere traditionellen Dirndl zu tragen, da auch unsere Tschechischen Partner in ihrer Folklore erschienen. Nach einer kleinen Showeinlage der Tschechen ging der Abend gemütlich zu Ende.

Vierter Tag: Mittwoch, 26.10.2011

Bereits um 8.00 Uhr sind wir vom Hotel losgefahren in Richtung Palermo. Die Fahrt war für einige etwas unangenehm, weil es doch sehr viele Kurven gab bis wir überhaupt die Autobahn erreichten. Am Normannenpalast angekommen, hatte es zu regnen begonnen. Der Palast wurde im 9. Jahrhundert von den Arabern erbaut und von den Normannen ausgebaut. Heute ist er Sitz der Sizilianischen Regionalregierung. Wir durften auch den Regierungssaal besichtigen, wobei uns zwei wichtige Daten erläutert wurden: 1130 und 1947, beides Daten für die Autonomie Siziliens, wenn auch unter unterschiedlichen Aspekten. Besonders beeindruckt waren wir von der Capella Palatina.

Danach ging es zum Teatro Massimo. Hier durften wir einer morgendlichen Aufführung beiwohnen, die vom Leben Giuseppe Verdis handelte. Somit ging es natürlich um die Vereinigung Italiens vor 150 Jahren.

Die lange und ausführliche Führung durch die Oper Palermos ließ uns hungrig werden und so konnten wir danach unsere Mittagspause antreten. Leider regnete es unaufhörlich, so dass das Programm immer wieder geändert werden musste. Wir besuchten San Giovanni degli Erimiti, diese Kirche stellt eine Vermischung islamischer und christlicher Architektur dar. Dennoch schafften wir es zur Kathedrale Palermos, leider zu spät um eine ausführliche Besichtigung zu bewerkstelligen.

Dritter Tag: Dienstag 25.10.2011

Am Dienstagmorgen erst lernten wir unsere Partner aus Tschechien kennen, die nach einer zweitaegigen (!) Busfahrt mitten in der Nacht ankamen. Auf interessanten Wegen fuehrte uns Maria Giuliana, die sympatische Partnerlehrerin zu ihrer Schule. Dabei wurden wir mit neugierigen Blicken verfolgt, denn wir trugen Dirndl und Lederhos’n.

Dort angekommen hielten die drei Projektpartner ihre Praesentationen. Die Partnerschulen stellten ihre Regionen vor, wobei die deutsche Gruppe einen boarischen Dreher auffuehrte, was fuer sehr viel Belustigung bei den Italienern sorgte. Beim gemeinsamen Stehempfang in der Aula kamen wir erstmals mit den anderen zwei Nationen ins Gespraech.

Nachmittags wurden wir vom stellvertretenden Buergermeister im Rathaus empfangen, der uns die Bedeutung des Comenius- Projektes erklärte. Danach ging es zum Domplatz von Cefalu, wo wir den von Ruggero II im Jahr 1130 erbauten Dom besichtigten. Dieser Normannendom hat uns auch im Inneren sehr beeindruckt. Unsere Fremdenführerin erklärte uns noch die Bedeutung des Hafens von Cefalu, nachdem wir durch die sehr engen Gassen dorthin gegangen sind. Die Enge des historischen Zentrums ist auch ein Überbleibsel der Araber. Auf jeden Fall haben wir uns sehr schnell in Cefalu zurechtgefunden.

Am Abend war dann vor dem Abendessen wieder Projektarbeit am Computer des Hotels angesagt, wo wir auch unverzüglich Bilder des Sizilienprogramms auf unsere Website “welivecomenius” geladen haben.

Zweiter Tag: Montag 24.10. 2011

Der Wecker klingelte um 8.00 Uhr. Schlaftrunken gingen wir  zum reich gedeckten Fruehstuecksbuffett und testeten erstmals unsere Italienischkenntnisse bei der Bestellung eines Cappuccinos. Danach liefen wir zum Bahnhof von Cefalù. Nach kurzer Wartezeit nahmen wir den Zug nach Bagheria. Dort angekommen starteten wir einen Museumsmarathon der anderen Art. Denn das erste Museum “Renato Guttuso” konnten wir nur von aussen betrachten - es hatte geschlossen. Nach einem Fussmarsch von 45 Minuten besuchten wir die “Villa Palagonia”, die am anderen Ende der Stadt liegt. Dort besichtigten wir, mit geschichtlicher Unterrahmung von unserem Professore di storia Herrn Hofbauer, den Spiegelsaal des prunkvollen Gebaeudes.

Wieder angekommen in Cefalù erforschten wir das kleine Staedtchen. Eine Eisdiele und ein Foto an dem beruehmten Normannendom spaeter zog es uns an den Strand. Sonne, Strand und Meer – Unsere Laune konnte nicht besser sein! Das konnte nur noch durch das sehr gute Abendessen in unserem Hotel getoppt werden. Allerdings mussten wir uns das Abendessen erst noch durch eine mehrstündige Arbeit am Projekt des Comenius Programmes verdienen.  

Erster Tag: Sonntag 23.10.2011

Unsere Reise begann um 10.30 Uhr am Neumarkter Bahnhof. Es hatte 5 Grad Celsius. Gut gelaunt fuhren wir ueber Nuernberg nach Frankfurt am Main. Am Hauptbahnhof angekommen, quetschten wir uns in einen ueberfuellten Zug Richtung Flughafen. Nachdem wir unser Gepaeck aufgegeben hatten, stiegen wir in unseren Lufthansa – Flieger nach Palermo. Bei wunderschoenem Wetter angekommen, erwartete uns … niemand! Nach zwei Stunden bei 23 Grad Celsius hatten wir uns an die Sizilianische Puenktlichkeit gewoehnt, denn unser bestellter Reisebus kam nicht. Als wir endlich erschoepft am Hotel ankamen, ging es nicht in das erhoffte Bett, sondern  in das “500 Meter” (sizilianische Entfernungsangabe) entfernte Ristorante Porticciolo, wo wir gemeinsam zu Abend gegessen haben.  Anschliessend freuten wir uns auf unser Bett.

Free time and sports in the Czech republic

What do we do in the Czech republic? We can do sports or some hobbies. We can do winter and summer sports. Winter sports are skiing, snowboarding, ice-skating, playing ice-hockey. In summer we can do athletics, play basketball, go cycling or jogging and we also love swimming. We have a lot of hobbies, too, for example: reading books, playing chess with our friends, playing computer games, dancing, fashion, watching films and listening to music.

Michaela Pauló, PL2

There are a lot of sports in the Czech republic. When it is winter, we can go skiing, ice skating and snowboarding. I like skiing because it is amazing. When it is summer, we can go swimming, play basketball, football and volleyball. In the evenings we go into the clubs and we dance and listen to music. It is great. We also watch TV, read books, play chess, ride a bike and many others activities in our free time. Somebody does jogging and plays computer games, too.

Natálie Jadrníčková, PL2

In the Czech republic there are many different sports. There are water sports, for example swimming, jumping into the swimming pool, canoeing and many others. There are also winter sports, such as snowboarding, skiing, ice-skating. Summer sports are volleyball, swimming, football, floorball, gymnastics, jogging, cycling, athletics, rollerblading and in-line skating. The Czech republic competes in football, ice-hockey and athletics in the Olympic games.

Dominika Paverová, PL2

There are many hobbies in the Czech republic, such as going to the cinema. Unfortunately, there are some people with no hobbies. Young people just sit by the computer in their free time. They like playing computer games and chatting with their friends online. I prefer going out with my friends and talking with my friends.

Jitka Štýrská, SV4

Czech people do many sports. Czech people play ball games, such as football, volleyball, basketball etc. Czech people play ice-hockey. They do aerobics, athletics, gymnastics and zumba. We also like dancing. Czech people do not play polo, but they go horse racing. Josef Váňa is the best jockey in the Czech republic. He has already won eight contests. We also like go motor racing and skiing. All in all, Czech people like sport very much.

Stanislava Vandlíková, SV4

In the Czech republic there are many people who have their sporting activity as a job. They are professionals. Czech people have a lot of sports as their hobbies. They play basketball, volleyball, football. The Czechs are population of sports. We like swimming, riding a bike and watching football matches. I like playing volleyball and walking in the woods with my dog. I like zumba dancing with my mother, too.

Iveta Klekarová, SV4

In the Czech republic there are a lot of hobbies, do-it-yourself is one of the most popular ones. We also like playing team sports, such as football, volleyball and basketball. Paintball or motorcycling are also popular. Many people ride a bike in their free time. My favourite hobbies are playing volleyball, working with computers, weightlifting and riding a bike – if I want to. I can do a lot of interesting things on PC, such as creating videos and websites. I like volleyball because there are a lot of good people.

Milan Týn, SV4

A lot of people like sport in the Czech republic. They go swimming, play tennis, squash or do athletics. Working in the garden and going to a weekend cottage is very popular there. We go on trips to castles and walk in the nature, too. Some people like cooking very much. Somebody can collect stamps or autographs by famous stars. Some people are very active but somebody is very lazy.

Denisa Pavlicová, SV4

My hobbies

My hobbies are very extensive. I like swimming. I have gone swimming for eight years. I met some friends during this activity. My other hobbies are volleyball, badminton, cycling, in-line skating, photography and climbing. I like playing badminton with my younger sister, because I am always better. I like climbing because in the Czech republic there is very nice nature. I also like riding a bike. I rode a bike to school last month (it is about 20 kilometres). I like it very much.

Jitka Škrabáková, PL2

My hobbies are sports, tourism, photography, reading books, climbing and listening to music. I like listening to Ewa Farná. She is my favourite singer. I go to her concerts. It is really fantastic. I like swimming very much. I often meet my friends. I read books very often. It is my favourite hobby. I go in the mountains and climb there, I go there every holidays. Me and my family go to Slovakia. It is fantastic.

Felicita Hoppová, PL2

Food in the Czech republic

Typical food of the Czech republic are these meals: pork with dumplings and cabbage, dumplings with roast sirloin, cabbage soup with a slice of bread, chips and potatoes. There is a very good cake called Marlenka. We also like pancakes with fruit and ice-cream and whipped cream, jam and chocolate. Czech people like bean, lentil and pea soup, and also fish with potatoes. In big towns there are fast food restaurants and people eat chips, fried meat and cheeseburgers there. There are a lot of salads, for example carrot salad, cucumber salad and vegetables salad with cheese.

Anna Pavlicová, PL2

The most favourite food in the Czech republic is: dumplings with cabbage and meat. We often eat potatoes, rice, potato pancakes and a lot of meat and cheese. My favourite food is sweet dumplings filled with fruits served with cottage cheese and melted butter. For breakfast we often eat bread and butter and cheese or jam. I do not like meat. I like vegetables and fruit. My favourite fruit is bunch of grapes and my favourite vegetables is garden salad.

Dominika Janů, PL2

Czech people eat a lot of meat and vegetables. We like boiling, frying, cooking – all the recipes. We like eating pork, beef, chicken and deer meat. Czech people do not eat cats and dogs. Favourite side dishes are potatoes, pasta and dumplings. We like a lot of cheese, eggs, salami and spread too.  Typical Czech food is pork, cabbage and sliced boiled dumplings. We also eat dairy products a lot. Stanislava Vandlíková, SV4

Czech people like chicken with rice and schnitzels with chips. In the Czech republic many people do not eat mushrooms but the like collecting it. We also like fruit and vegetables. Many people eat sweet meals. We usually cook home and they do not go  to the restaurants because it is very expensive. I think there are no good canteens in the Czech republic.

Jitka Štýrská, SV4

Food is an important part of celebrations and visiting our friends and family. People buy food in shops and Czech people grow vegetables and fruit in their gardens. Czech people like eating meat. My favourite meal is chicken and pork meat, I also like potatoes and pasta. Our national food is pork, cabbage and dumplings. At Christmas people do not eat before dinner, then they eat fried carp with potato salad and some sweets. My family like past with tomato sauce, pasta salad – my mother cooks it very well.

Markéta Hanáčková, SV4

My favourite food

I love food! I eat lots of food. My mum says that I eat like five men... My favourite food is grilled steak with baked potatoes and also sweet dumplings filled with plums, served with cottage cheese, cocoa and hot butter. However, I do not eat vegetables very much. I do not eat beans. I have coffee and some chocolate every afternoon. My favourite drink is an orange juice. For dinner I like black tea or green tea, but fruit tea is not my favourite drink.

Kateřina Pavelková, Czech republic

Languages in the Czech republic

We speak Czech in the Czech republic, but we have to learn foreign language at school. We usually learn English, German or both. At some schools students can also learn French, Russian, Italian and Spanish. I like English the most, because it is quite easy and it sounds good, but German is nice, too. Me and my classmates have problems with two languages, because we are confused and in English lessons we sometimes speak German instead.

Veronika Ryšánková, PL2

Characteristic features of the Czech republic

There are about 10 million inhabitants in the Czech republic. Typical Czech dance is polka and waltz. Czech people are keen on listening to music, too: dance, hip hop, electro – house, metal, trash metal, rock, pop etc. Czech people go to the theatres to see a play very often. Czech nation has famous National Theatre in Prague. Prague is the capital and is the largest, about one million people live there.

Milan Týn, SV4

Our capital is Prague. Our largest cities are Brno, Ostrava, Olomouc. We have big rivers, their names are the Vltava and the Labe. In the Czech republic there are a lot of historical buildings and monuments. There are also famous theatres (The Czech National Theatre) and churches but also very nice nature.  Czech people usually live in a detached house or block of flats.

Denisa Pavlicová, SV4

The Czech republic is country in the centre of Europe. The capital is Prague. The biggest cities are Prague, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Zlín and České Budějovice. The Czech republic has three parts: Bohemia, Moravia, Silesia. The most important rivers are the Labe, the Vltava, the Odra, the Dyje and the Sázava. Our national dance is called polka.

Markéta Hanáčková, SV4

Music in my life

For me there is only one thing to do when I've got a lot of homework, bad marks or too many activities. I listen to music. Last year I started to prefer harder music like hard rock and metal.  This is because I am playing the drums and metal music has the best drum solos. In a lot of songs we can hear impossible drum compilations and many styles of drumming.

The main bands that I am listening to are As I Lay Dying, Slipknot, and System of a Down.  I also used to listen to Linkin Park, but they have changed their style of playing and now I don't like it very much.

I also changed my look to fit my interest in this sort of music because sometimes I go to metal-bars and there everyone wears black leather. It's not only because of the people, but also because I like this look.

In the Czech Republic there are a lot of metal concerts and festivals. One of them was Sound of Darkness in Prague, and the ticket cost about 800 crowns.

I also like summer festivals like Masters of Rock and Colours of Ostrava. Czechs don't have many metal bands, so I listen to bands from other countries, mostly from Finland and America.

Many young people don't like metal, because they think that it is just screaming and nothing else. I think these people only hear the screaming, and do listen to the other elements of the music which are really beautiful.

I hope that more people will understand my delight and they will stop sending me away for my love of metal music.

Vojta Burel

COMENIUS Schulpartnerschaft - Austausch Herbst 2011

Der dritte Schüleraustausch im Rahmen des aktuellen Programms ist für 23. bis 29. Oktober 2011 geplant. Treffpunkt ist diesmal Cefalù, Italien.

We intend to continue our joint effort of creating a multilingual dictionary (Czech, English, German, and Italian) with audio support. Users will be able to have a word spoken to them while browsing the dictionary. By using multi-media features like this, we hope to enhance the usability and benefits of conventional dictionaries.

Unsere Artikel in der Presse

In der tschechischen Presse wurden unsere Artikel über Austaschbesuch erfolgreich publiziert.

 

Comenius in Odry: Schöne Zeit voll von Erlebnissen

Schöne Zeit, die wir mit deutschen und italienischen Schülern aus Partnerschulen erlebten, war voll von Erlebnissen. Wir trafen uns nicht nur in unserer Schule, sondern wir besuchten auch kulturell wichtige und bekannte Orte, z. B. Hukvaldy, Olomouc.
Tschechische Projektgruppen stellten bekannte tschechische Persönlichkeiten, und zwar Leoš Janáček und Jan Ámos Komenský. Deutsche Schüler bereiteten Volkstänze in Dirndln und die italienische Gruppe ein modernes Lied.
In Gesprächen konnte ich mein Englisch verbessern und viel Neues kennen lernen, z. B. wie ist das Wetter in Italien, welche Fächer lernen die deutschen Schüler, dass ihnen die Tschechische Republik gefällt und das sie gerne wieder kommen.
Es tat uns leid, dass wir und verabschieden mussten, denn die Zeit, die wir zusammen verbrachten, war unvergesslich.

Nádherný čas, který jsme prožili spolu s německými a italskými studenty z partnerských škol, byl plný zážitků. Setkávali jsme se nejen ve škole, ale mohli jsme také navštívit kulturně důležitá a známá místa, např. Hukvaldy, Olomouc.
České projektové skupiny představily známé české osobnosti, a to Leoše Janáčka a Jana Ámosa Komenského. Němečtí žáci si připravili lidové tance v krojích a italská skupina moderní rapovou píseň.
V rozhovorech jsem se zdokonalovala v anglickém jazyce a dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, například o počasí v Itálii, o některých německých studentech a jejich studiu, zjistila jsem, že se jim Česká republika velmi líbí a moc rádi by zase někdy k nám přijeli.
Loučení bylo smutné, neboť to byly pro nás příjemné dny, na které nezapomeneme.

Martina Igazová

Comenius in Prag: Stadt vieler Sprachen und Baudenkmäler

I was asked to become a part of the international Comenius Project to be the company to the trip to Prague. Even though I was not involved in this project, I did not hesitate to join and I am really glad I did so.

We travelled by train and it was pleasant but too short, because we had a little time to chat with Italian teachers. I learned a lot of information about Sicily, about Sicilian weather, people, habits, present writers, real Italian pizza and espresso.

We were accommodated in a beautiful hotel near the Prague centre. In fact, we lived with Italian students and teachers on the same floor, so we had more time to work out our friendship, as we had the chance to spend a lot of time talking while various situations, such as having breakfast.

The programme prepared by our headmistress was demanding but amazing. We visited the most attractive sights, such as St. Wenceslas Square, The National Theatre, we saw the night Prague, The Prague Castle and The Old Town Square. Our headmistress had a nice presentation about all those sights in German, so the Czech students and I got the opportunity to refresh our German language knowledge.

The Saturday morning was full of bad mood. It was the part of our leaving and saying goodbye to our Italian friends. Some tears also appeared but no one was surprised by that fact –the Italian students and teachers were really amazing and we felt impressed by their friendly characters. We are really looking forward to seeing you all again!

If I was asked to evaluate the Comenius Project, I would say it was a positive experience because we were enabled to practise English and German language, to meet new friends from Germany and Sicily and to get new life experience. Therefore I am really glad to join a project which is meaningful and is beneficial for students and teachers.

V rámci mezinárodního projektu Comenius jsem byla oslovena, abych se jako doprovod zúčastnila výletu do Prahy. Ač jsem nebyla zapojena do tohoto projektu, neváhala jsem ani chvilku, čehož jsem následně vůbec nelitovala.
Cesta vlakem byla příjemná a vlastně velmi krátká, neboť jsme se s italskými učitelkami sotva stihly rozpovídat. Nabyla jsem mnoho informací o Sicílii, o počasí, lidech, tamějších zvycích, současných autorech, pravé italské pizze a pravém espressu…
Ubytováni jsme byli v pěkném hotelu asi 30 minut od centra Prahy. Bydleli jsme na jednom patře s italskými studenty a učitelkami, naše vztahy se tedy více utužovaly, neboť jsme měli šanci trávit společný čas povídáním například u společných snídaní.
Program, který si pro nás připravila paní ředitelka, byl náročný, ale krásný. Navštívili jsme turisty vyhledávaná místa, jako je například Václavské náměstí, Národní divadlo, výhled na noční Prahu, dále pak Pražský hrad či Staroměstské náměstí. Paní ředitelka si připravila krásný výklad v němčině ke všem památkám, čeští studenti i já jsme tak měli možnost oprášit si znalosti německého jazyka.
V sobotu po společné snídani pak nastalo loučení s italskými studenty. Tato část byla poněkud smutná a uplakaná, ale nebylo se čemu divit – italští studenti a učitelky byli opravdu kouzelní a svou přátelskou povahou nám učarovali. Nezbývá nám než těšit se na to, že se brzy uvidíme!
Celkově hodnotím projekt Comenius velmi pozitivně, neboť nám umožnil procvičit si jazyk anglický i německý, seznámit se s novými přáteli z Německa a Itálie a získat nové životní zkušenosti. Jsem tedy velmi ráda, že jsem se mohla zúčastnit něčeho, co je smysluplné a je přínosem pro studenty i učitele.

Mgr. Lenka Ďulíková

Comenius Partnerschaft: Eigenen Horizont erweitern

Diese Tage gefielen mir wirklich. Ich war glücklich, dass ich diese Zeit mit tollen Schülern aus fremden Ländern verbrachte. Unsere neuen Freunde waren nett und lustig. Wir lernten Neues über das Leben in Italien und Deutschland kennen. Es war überraschend, dass sie auch am Samstag in die Schule gehen, aber sie haben drei Monate Ferien. Wir können uns auf Besuch unserer Partnerschule in Sizilien freuen.

Katka Ondruchová

Vor allem hatten wir die Möglichkeit uns besser kennenzulernen und jeden Tag in Deutsch und Englisch zu sprechen. Wir erfuhren interessante Informationen aus fremden Kulturen, z. B. dass es in Italien eine breite Notenskala gibt. Wir befreundeten uns mit neuen Leuten, mit denen wir im Kontakt per Internet bleiben können und ich freue mich auf das Zusammentreffen in Italien.

Hana Foldynová

Diese Woche gefiel mir sehr. Wir lernten neue Leute kennen und ich hoffe, sie einmal wieder zu sehen. Ich möchte wieder so eine schöne Zeit erleben.

Markéta Stachová

COMENIUS: Schülergruppe der Maximilian-Kolbe-Schule in Odry / Tschechien

Zehn Schüler und drei Lehrkräfte eine Woche zu Besuch in Odry: Das bedeutet gelebte Völkerverständigung, Projektarbeit und nicht zuletzt einen Hauch von Tourismus.

Im Zuge des Comenius-Projekts mit den Schulen aus Odry und Cefalú befindet sich eine Schülergruppe der Maximilian-Kolbe-Schule in der Woche vom 04. bis 09. April an der Agnes von Böhmen Partnerschule in Odry/Tschechien. Die zehn Schüler werden begleitet von den Lehrkräften StD Norbert Hofbauer und OStR Wolfgang Burkhardt sowie dem Schulleiter, OStD Reinhard Hornauer.

Begrüßt wurden die deutschen Schüler zusammen mit einer Gruppe unserer Partnerschule aus Cefalú/Italien vom Schulchor. Nach dem Überreichen der Gastgeschenke wurden die ausländischen Gäste durch die Schule und das zugehörige Internat geführt. „Comenius“ bedeutet immer auch: kollektive Arbeit von Schülern verschiedener Nationalitäten an einem gemeinsamen Projekt. Im konkreten Fall ein Wörterbuch mit Englisch, Tschechisch, Italienisch und Deutsch, das von einer Audiospur unterlegt ist.

Ein Besuch in der Stadt Olomouc erweiterte das Programm. Besichtigt wurden die Kathedrale und einige Sehenswürdigkeiten der Innenstadt. Ein weiterer Höhepunkt war der Empfang beim Bürgermeister von Odry, Herrn Pavel Matůšů, der die Region vorstellte und alle Fragen der Besucher geduldig beantwortete. Am Nachmittag besichtigen wir  dann Teile des ehemaligen Schlesien.

Franziska Klaus (13 FW 2)